Expert

Když mně bylo kolem 30 let, myslel jsem si, že už v otázkách bezpečnostní problematiky vím vše. Měl jsem za sebou službu u speciální jednotky, byl jsem několikrát pracovně v zahraničí, cvičil jsem se zahraničními jednotkami. Vše se mi dařilo a sebevědomí ze mě doslova stříkalo. Byl jsem bezpečnostní expert. Byl jsem expert? Ne, nikoliv. Dnes je mi o 13 let více, zkušenosti přibývají, bezpečností se zabývám 25 let a stále více se jako expert necítím. Uvědomuji si, že bezpečnost obsahuje tolik specializací, že není možné, aby jeden člověk byl odborníkem ve všech oblastech. Vím, že třeba nemůžu hovořit o forenzních metodách, odběru DNA a jeho specifik, speciálních bezpečnostních technických prostředcích, které se stále vyvíjejí a pokud si člověk chce udržet znalosti, musel by se věnovat pouze tomuto oboru, a tomu se nevěnuji.
Bohužel, každá hospoda je plná expertů na cokoliv. Dnes restaurace nahrazují sociální sítě, kde se daleko lépe a rychleji můžete stát odborníkem. Pokud někdo nesouhlasí s vaším názorem, tak ho jednoduše smažete nebo zablokujete. A je klid. Dnes se také převážně lže, zveličují se vlastní schopnosti, ale ty jsou často spíše v neschopnosti. Není podstatné něco umět, něco znát, ale podstatné je dobře u toho vypadat, nebo erudovaně hovořit. Hlavně na síti.
Domnívám se, že pokud chci být odborníkem na nějakou bezpečnostní oblast, musím ji mít prožitou, nejen teoreticky nastudovanou. Musím mít takové osobní zkušenosti, které zahrnují všechna zákoutí dané problematiky. Pokud chci jako expert v mediích hovořit např. o zásahu speciálních jednotek, taktických postupech, zásadách a pravidlech boje proti nebezpečným pachatelům, nebo teroristům, musím mít tuto činnost v malíčku. Musím mít něco v takové jednotce odslouženo, musím mít zkušenosti z ostrých akcí. Musím vědět, co ti zasahující kluci cítí před akcí, jak a proč a co dělají, jaké mají možnosti. Jedině tak můžu pochopit to, co chci komentovat. Co je špatně a co není. Stejně tak je to ve všech oblastech a to nejen v bezpečnosti.
Dnešní doba ukazuje zcela jinou praxi. S odborníky na bezpečnost se doslova roztrhl pytel a to nejen v prezentacích na sociálních sítích, ale už i při předávání zkušeností formou výcvikových kurzů. Můžete se proto bez problémů účastnit kurzu taktických postupů na záchranu rukojmích v dopravních prostředcích, nebo postupech CQB, pod vedením člověka, který svoji karieru u policie začal i ukončil jako řadový policista na základním útvaru a nikdy u žádné zásahové jednotky nesloužil, aby mohl předávat tyto odbornosti. To je ale ta lepší varianta. Protože se můžete účastnit stejného kurzu pod vedením „odborníka“ na cokoliv, který metodiku zná z internetu, nebo z kurzu, který minulý víkend někde absolvoval.
Je to stejné jako by vás na rallye připravoval závodní jezdec, který je své zkušenosti získal v rámci několika vítězných závodů na herní konzoli. Ještě větší část expertů je ze skupiny „nikdy jsem nikde nesloužil“ ale znám někoho kdo ano, tím logicky přejímám jeho schopnosti. Ano bohužel i tak to chodí. Tito profesionálové se rádi vyhřívají na mediálním slunci, poskytují rozsáhlé rozhovory a na sociálních sítí vedou odborné debaty. Pokud dávají rozhovory do tištěných periodik, nechají o sobě psát jako o mezinárodně uznávaném expertovi na to či ono. Ale nikdo je v podstatě nezná. Rádi diskutují, ale jen s těmi kteří se jim podbízejí, nebo souhlasí s jejich názory. Běda jak ne! Poznáme je také podle informací, které uvádí o své osobě. To, že někdo ve virtuálním světě o sobě napíše že je expert, nebo že se zúčastnil výcviku s někým, kdo sloužil v nějaké jednotce, neznamená, že je expert, nebo že umí totéž.
Za svůj život jsem poznal řadu skutečných profesionálů, odborníků, kteří své profesi rozumí, ale ti se na sociálních sítí neprezentují a většinou nemají ani profil. Jsou to přátelé, kterých si opravdu vážím pro jejich přístup a nadhled.
Proto rada závěrem. Pokud chcete smysluplně investovat peníze do své přípravy, zjistěte si pravdu o svém učiteli. Nespoléhejte na „pravdu“, kterou o sobě píše on sám.

Sdílet článek